• Obec Studnice
  • Obec Studnice

Historie

 

Studnice patří mezi nejzáhadnější obce vyškovského regionu. První písemná zmínka se nachází na listině z roku 1342, kdy obec vlastnila Kateřina, vdova po Hartlebovi z Boskovic. Listina nás dále informuje o tom, že po smrti svého muže darovala Kateřina se souhlasem svého syna Ješka z Boskovic studnickému kostelu svatého Jiljí na záduší dva úroční lány a jeden pustý půllán ve vsi Měchnově (Mechlově), desátek ze studnického dvora a desátý díl z výnosu lesa u Studnic. O zaniklé vsi Měchnov, kterou známe jen z této jediné listiny, již nic dalšího nevíme. Ervín Černý ji lokalizoval jižně od Studnic.

Některé historky (např. i velkého znalce moravského místopisu Ladislava Hosáka) svedl tento fakt k doměnce, že Studnice vznikly až roku 1660. Listina z roku 1342 je však dochována v originále a název "Studnitz" je zcela zřetelný.

Vysvětlení, proč prameny o Studnicích v letech 1342-1660 mlčí, nemáme. Snad se mohlo stát, že obec zanikla a v polovině 17. století byla obnovena, ale je to pouhá domněnka. Po více jak tři století nevíme o Studnicích vůbec nic. V 17. století přináležely Studnice k panství vyškovskému.

 

Nejstarší dějiny obce podrobněji

Na základě pozemkové reformy v 18. století byly velkostatky rozděleny na drobnější hospodářství a na Moravě vzniklo několik desítek nových osad. Studnice tak byly obohaceny o osadu Odrůvky. Je vzdálena necelé 2km na sever od Studnic. Vznikla roku 1770 jako dominikální ves na vyklučené půdě. První domky dala vrchnost postavit pro dělníky na svém panství. Jméno dostala od pastviska zvaného "Odry".

V období protektorátu visel nad osudem obce Damoklův meč: v listopadu 1942 byly Studnice i s&nbsnbsp;sadou Odrůvky vystěhovány a obyvatelé rozptýleni do téměř sedmdesáti míst v Čechách a na Moravě. Obec měla ustoupit nové německé střelnici. Po válce se do Studnic vrátilo necelých 800 občanů tehdejších 1200.

2. světová válka podrobněji.

Po 2. světové válce zbudovala obec novou požární zbrojnici a obchodní středisko s restaurací. Na středu návsi pomník obětem 1. světové války a Památník osvobození. Na pomníku jsou též jména obětí fašismu (8 jmen ze Studnic). Za okupace po vystěhování byla poškozena téměř polovina domů
v obci.

Dominantou obce je Kostel sv. Jiljí z roku 1731 a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1831. Další významnou památkou je oltářní obraz sv. Jiljí od Josefa Hellicha z Prahy z roku 1854 a zvon umíráček na věži kostela z roku 1552. Studnice měly kostel s farou již roku 1342. Ta za třicetileté války zanikla
a Studnice byly přifařeny do Pustiměře. Duchovní správa zde byla obnovena roku 1731. Také se zde nacházel erb olomouckého biskupa kardinála Wolfganga Hanibala hraběte Schvattenbacha, který byl ukraden.

Školní budova je z roku 1909. Původně byly Studnice přiškoleny do Pustiměře, kde byla tzv. farní škola. Později vyučoval pustiměřský učitel ve Studnicích v soukromých domech. Potom byla postavena škola dřevěná a když vyhořela, postavena nová roku 1787 a roku 1821 z tvrdého materiálu. Dějiny školství ve Studnicích končí školním rokem 2000/01 - to byl poslední školní rok. Budova školy byla přestavěna na byty. Mateřská škola je v obci od roku 1959.

Významná historická data

Kontaktujte nás